Sourozenecké spory jsou nedílnou součástí vývoje. Většina rodičů však reaguje špatně, a tím situaci ještě zhoršuje

Děti 12. září 2021 | 08:49 — Kateřina Kofroňová
Vždycky jste si přáli mít alespoň dvě děti, aby si spolu mohly hrát, vyrůstat a aby v dospělosti měly jeden druhého? To asi většina rodičů. O to větší zklamání a frustrace přichází, když se děti začnou hádat, prát, nadávat si a někdy to vyústí i v oboustrannou nenávist dětí. V tuto chvíli většinou nastoupí rodič a začne řešit spory za děti. To je ovšem největší chyba.
Další 3 fotografie v galerii
Řešení sporu za vaše děti situaci často ještě zhorší / Depositphotos

Některé děti mají to štěstí, že se stanou nejlepšími přáteli hned od narození. Snad je to dáno povahou jich samotných, nebo výchovou, nebo kombinací obou. Jindy jsou však děti na nože, ubližují si, křičí na sebe a dělají si naschvály. A v některých případech je to jako na houpačce, kdy se chvíli nenávidí a chvíli zbožňují.

Vše výše uvedené je naprosto normální a přirozené. Dítě ještě není zralé ve všech ohledech a je potřeba jej usměrňovat. Někdy ovšem méně znamená více. Základní pravidlo totiž zní: když nejde o zdraví, zkuste je nechat, ať si to vyřeší samy. Tím se totiž nejlépe učí spolu komunikovat.

Proč mezi sebou bojují

Většina sourozenců zažívá určitý stupeň žárlivosti, nebo pocitu konkurence, což může lehce vyústit v jejich časté hádky. Pak ale záleží na dalších faktorech, které určují, jak časté a silné spory jsou. Je přirozené, že například batolata mají silný pud chránit své hračky a prosazovat své potřeby, což se nemusí staršímu sourozenci líbit. Školní a předškolní děti mají zase silný cit pro spravedlnost a rovnost, a nejsou tudíž schopny pochopit, proč s mladším sourozencem se zachází odlišně. Mohou mít také pocit, že se sourozenci dostává přednostního zacházení. Teenageři naopak rozvíjejí pocit individuality a nezávislosti a nemusí se jim líbit, že po nich chcete, aby se starali o mladší sourozence. Díky tomu k nim mohou cítit zášť.

Dále pak záleží na temperamentu, osobnosti, aktuální náladě, schopnosti přizpůsobit se a dalším faktorům. Dalším, neméně důležitým faktorem jsou rodičovské vzory. To, jakým způsobem řešíte konflikty se svým protějškem, ovlivňuje vztahy dětí více, než si myslíte. Pokud vás vaše děti běžně vidí křičet a bouchat dveřmi, velmi pravděpodobně si tyto návyky brzy osvojí.

Co dělat, když se děti hádají

Sourozenecké hádky jsou sice běžné, ale nikomu rozhodně nejsou příjemné. Jak děti rostou, začínají soutěžit o vše od hraček po pozornost rodičů. Ovšem slyšet, jak mezi sebou děti bojují, je pro mnoho rodičů frustrující. Domácnost má být místem klidu a když se od rána do večera odehrává jeden konflikt za druhým, je to pro všechny členy stresující. Jenže zastavit sourozenecké spory je někdy velmi těžké. Hlavní otázkou však je, zda byste se do nich měli vůbec zapojovat. Vás se to přeci netýká.

Zapojujte se co nejméně

Naučte se pravidlo, že pokud nehrozí fyzická újma, nezapojujte se a nevstupujte do jejich hádky. Vy jste u jejího vzniku nebyli, nevíte, jak se co přesně stalo a váš soud může v dětech vzbudit pocit nespravedlnosti. Především, když se týká hádka mladšího a staršího sourozence, ten starší může snadno získat pocit, že mladšímu nadržujete, že ho máte radši. A to může ještě umocnit jeho nenávist vůči mladšímu sourozenci. Mladší sourozenec si také může lehce začít myslet, že může udělat cokoliv, protože vy se v hádce stejně postavíte vždy za něj. Pokud navíc budete vždy řešit problémy za své děti, nikdy se nenaučí řešit neshody samy.

Vstupte, ale nesuďte

Pokud už to nemůžete vydržet a přijde vám, že hádka nikam nevede, nebo hrozí, že si děti ublíží, třikrát se nadechněte a s absolutním klidem vejděte do pokoje. Zeptejte se, zda nepotřebují pomoc, jelikož slyšíte, že se hádají. Posaďte si každého na jednu nohu a postupně se každého zvlášť ptejte, co se stalo. Nechte děti mluvit. Snažte se opakovat hlavní body, ujistit je, že je chápete a zkuste děti dovést k vzájemné empatii.

Například: "Ty jsi Eliško bouchla Tondu do ručičky, protože ti šlápl na hračku?, dobře", "a ty jsi Tondo do ní strčil, protože tě bouchla, to chápu". "A ty jsi jí tedy šlápl na hračku, protože letěla vosa, ty jsi se lekl a uskočil? Teď je mi to jasné, takže se to stalo omylem". "Dovedeš si Elinko představit, že se tak lekneš pavouka, kterého se bojíš, a uskočíš do bezpečí?". "Co kdyby na zemi leželo Tondovo autíčko, asi by sis ho ani nevšimla, viď". "A ty bys jí Toníku taky nebouchnul, kdyby ona nebouchla tebe, viď". "Příště si to zkuste vysvětlit, než se začnete prát". "Mám vás oba moc ráda a teď jdu zase vařit oběd".

Když dětem ukážete, že je chápete a ujistíte je, že je oba milujete, budou se jim konflikty zvládat čím dál tím lépe. Nesnažte se za každou cenu zjišťovat, které dítě za to může, které si začalo. Pokud jste u počátku konfliktu nebyli, nikdy to nezjistíte. Čtěte také: Žárlivost mezi sourozenci není dobré přehlížet ani podceňovat.

Zdroj: kidshealth.org, mottchildren.org.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

V zapomenuté jeskyni archeologové objevili zvláštní kostěné nástroje. Jde o dosud nejstarší důkaz výroby oděvů na naší planetě

Pokud chcete mít na jaře zahradu plnou okrasných cibulovin,...

Příprava zahrady na zimu aneb Co vše stihnout do prvních...

Nevyhazujte skořápky od ořechů do koše. Připravte z nich...

Tipy, jak uchovat natrhané bylinky ze zahrady čerstvé až do...

Jak umít špinavé ruce od vlašských ořechů, aby zbarvení...

Vyčistěte fasádu domu od všech nečistot. S osvědčenými...

Zavřít reklamu