Česko patří k zemím s největším počtem odkladů školní docházky. Odborníci před ním ale varují

Děti 29. listopadu 2020 | 08:52 — Helena Malá
Odklad školní docházky má v Česku každoročně přes 20 procent dětí a řadíme se tak k zemím s největším počtem odkladů na světě. Počet odkladů podle odborníků letos ještě rapidně vzroste, protože kvůli uzavírání škol v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními o odkladu uvažují i rodiče, kteří by své děti do školy za normálních okolností poslali. Tento trend považují odborníci za negativní a doslova bijí na poplach.
Další 3 fotografie v galerii
Odklad školní docházky má v Česku každoročně přes 20 procent dětí / Depositphotos

České mateřské školy navštěvuje přes 360 tisíc dětí, kolem sto tisíc z nich by mělo příští rok nastoupit do první třídy. Do školních lavic se jich ale kvůli odkladu školní docházky posadí o zhruba 20 procent méně. To s sebou přitom nese řadu problémů jak pro děti, tak pro pedagogy.

„Ze zkušeností z klinické praxe a z pohledu do zahraničí vyplývá, že se u nás institut odkladu školní docházky nadužívá, což neprospívá ani dětem, ani vzdělávacímu systému. Jedná se o výsostně český fenomén, který v západním světě nemá svou obdobu. Aktuálně se celková odkladovost pohybuje kolem 23 procent dětí s meziročním nárůstem jedno až dvě procenta. Tak velké číslo představuje veliký balík rizik a nejistot, který je spjat jak se zdravým a přirozeným vývojem dětí, tak s nutným přizpůsobováním pedagogickému procesu a v neposlední řadě s ekonomickými a personálními nejistotami, kterým jsou školy a školky každoročně vystavovány,“ vysvětlil klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro Neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius.

Odklad získávají i děti, které ho nepotřebují

Většina dětí je v období dosaženého šestého roku života zralá a připravená na školní docházku. V poslední době ale převládá trend dávat odklad i dětem, které ho nepotřebují.

„Nejčastějším důvodem k odkladu školní docházky je nezralost dítěte, logopedické nedostatky nebo problémy s udržením pozornosti. Odklad se častěji řeší u chlapců. Týkat by se měl kolem pěti procent dětí, u zbylých 18 procent dětí je odklad zbytečný. Zbytečnými odklady jsou nejvíce ohroženy děti ze sociálně slabšího prostředí, které v důsledku nižší stimulace plně nerozvily svůj potenciál. Potom jsou to děti z přespříliš ochranářského rodinného prostředí, ve kterém rodiče věří, že dávají dítěti prodloužené dětství, jedná se ale spíš o danajský dar,“ řekl Petr Nilius.

Prvňáčků bude ještě méně

Kvůli aktuální situaci, kdy se zavírají školy a prvňáčci se týdny učí distančně, zvažuje odklad docházky více rodičů než v předešlých letech. Jsou totiž přesvědčeni, že první rok školy patří k těm nejdůležitějším. A když aktuálně není jisté, zda by se od září pravidelná školní docházka vůbec realizovala, raději do školy svého malého předškoláka zkrátka nepošlou.

Ne každý s žádostí uspěje

Rodiče, kteří se rozhodují, zda poslat dítě do školy, nebo ne, mají čas do konce dubna. Ne všechny děti ale s žádostí o odklad uspějí. Pro odklad školní docházky je potřeba doporučení ze strany poradenského zařízení a doporučení pediatra nebo klinického psychologa. Vždy by ale měl být až posledním řešením.

Navíc pokud není po rozhodnutí o odkladu zajištěna zacílená a pravidelná stimulační intervence nebo se neuskuteční systematická změna v dosavadním způsobu vzdělávání a rodičovském přístupu, tak se na obecné úrovni nedá očekávat jiný efekt nežli přirozený vývoj, který by nastal i bez odkladu, tvrdí odborníci. „Do první třídy pak nastupují děti s totožnými obtížemi, zvláště v emočně sociální oblasti, ve srovnání s vrstevníky jako před odkladem, jen o rok starší,“ popsal Petr Nilius.

Řešením jsou přípravné třídy

V roce 2015 bylo v Česku otevřeno 300 přípravných tříd, právě ty mohou být řešením. Jejich počet sice roste, je ale stále nedostatečný. „Odklad by měl být využíván až jako krajní řešení, kterému předcházela systematická pedagogická péče. Tedy adepty na odklad by šlo identifikovat mnohem dříve a pracovat s nimi mnohem cíleněji a intenzivněji už v mateřské škole,“ konstatoval Petr Nilius.

Je přesvědčen, že v případě volby odkladu školní docházky je pro dítě přínosnější navštěvovat přípravnou třídu, která je svou formou na půl cesty mezi mateřskou a základní školou. „Tyto třídy jsou na základních školách vedeny zkušenými učiteli, kteří budou mít pro nezralé děti pochopení, budou na ně klást přiměřené nároky a budou ovládat potřebné výchovně-vzdělávací metody. Další možností je pak vytvořit přirozené prostředí s nastavenými podpůrnými opatřeními už ve spádové škole, kam dítě putuje se svými kamarády z mateřské školy. Musíme být schopni vysvětlit rodičům a často i pedagogům výhody z toho plynoucí a rozptýlit obavy z této cesty,“ doporučil Petr Nilius. O tom, jaká pravidla by si měly osvojit děti, které chodí samy do školy, jsme psali zde.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Místa v Česku, která vás pohladí po duši a vyčarují úsměv na tváři

Místa v Česku, která vás pohladí po duši a vyčarují...

Dokonalá pastva pro oči. Poznejte výjimečná místa v...

Hoďte starosti za hlavu. Čarokrásná místa, kam můžete...

Nejkrásnější střediska Itálie otevírají a slibují...

Připravte se na léto. Úžasné ostrovy ve Středozemí, o...

Krásná, ale opomíjená města Česka. Kam se vyplatí vyrazit...

Zavřít reklamu