Kýchání není dobré zadržovat. Může to mít vliv na zdraví
Kýchání je reflex, který má na starost nervová soustava a je součástí imunitního systému. Funkce kýchání spočívá ve vyloučení hlenu obsahujícího cizí částice nebo dráždivé látky a očištění nosní dutiny. Podrážděná nervová zakončení vyšlou signál do prodloužené míchy, mozek reaguje stažením svalů hrudníku a krku, zavřením očí a opřením jazyka o horní patro. Následná kontrakce svalů způsobí nám všem dobře známé kýchnutí.
Určitě jste od rodičů či prarodičů někdy slyšeli, že kýchat na veřejnosti je společensky nepřípustné a že pokud už kýchnout musíte, měli byste se snažit mít přitom zavřenou pusu nebo si zacpat nos, abyste kýchnutí co možná nejvíce utlumili. Jenže tato rada je velmi špatná a dokonce vás může ohrozit na životě. Kýchnutí může mít totiž rychlost až 180 km/h, což je vyšší než rychlost orkánu. Pokud byste chtěli kýchnutí zabránit, můžete si vážně poškodit ušní bubínek. Ale hrozí vám i další komplikace.
Proč člověk kýchá
Příčin kýchání může být spousta - od reakce na silné světlo přes chlad až po změnu vlhkosti vzduchu. Zdrojem kýchání mohou být i ostrá jídla. Zejména pepř obsahuje látku piperin, která po vdechnutí způsobuje nutkání kýchat. Častým důvodem je i nachlazení, které se kýcháním hlásí o slovo. Kýchnutím při nachlazení rozešlete do vzdálenosti až 3,5 metru dva až pět tisíc kapek složených z hlenu, slin a mikroorganismů.
Rizika spojená s kýcháním
Pokud byste kýchání zadržovali, hrozí vám značná zdravotní rizika. A rozhodně nejde o žádné banality. „Při kýchání dojde k velmi intenzivnímu nádechu, objem vzduchu je v dolních cestách dýchacích a cílem je, aby se ten proud vzduchu dostal přes horní cesty dýchací a byl vyražen nosní dutinou směrem ven. Když je to uzavřený systém, tak je to jako papiňák, a ten má nějakou pevnost. A jestliže je někde stěna papiňáku defektní, může dojít k úniku vzduchu někam jinam,“ prohlásil přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové Viktor Chrobok. Jak uvedl v jednom rozhovoru, vznikne takzvaný emfyzém, kdy se vzduch dostane do podkoží a bubliny vzduchu zůstanou v tkáni.
Co vše se může při zadržení kýchnutí stát? Může se vám třeba poničit sliznice hrtanu, prasknout ušní bubínek nebo drobné cévky v oblasti hlavy a obličeje. Existuje i případ, kdy ženě, která se léčila s osteoporózou, praskla žebra. Vzácně může nastat také krvácení do mozku či infarkt.
A vzhledem k tomu, že se vám při kýchnutí pohybuje hlava prudce dopředu a dozadu, hrozí vám i různé svalové napětí a kosterní problémy. V medicíně jsou dokonce pospány případy, kdy si člověk při kýchnutí ulomil zub, prokousl jazyk nebo tvář.
Kýchejte, ale bezpečně
I když jsou zranění způsobená ze zadržování kýchání poměrně vzácná, pokud to jen trochu půjde, určitě jej nezadržujte. Navíc je dokázáno, že kýchání způsobuje uvolnění endorfinů, což je důvodem, proč je někdy pořádné kýchnutí spojeno s dobrým pocitem. Stačí jen vědět, jak správně kýchat. Podle fyzioterapeutů je dobré před jeho akutním příchodem zapojit břišní svaly, aby břicho udrželo i možné prudké pohyby hlavy dopředu a dozadu.
A nezapommeňte, že kýchání do holé ruky je nehygienické. Vždy použijte papírový kapesník, který hned poté vyhoďte. Pokud nemáte po ruce kapesník, existuje šikovná univerzální rada: když to na vás přijde, kýchněte do rukávu na předloktí. Není to nijak zvlášť estetické ani společenské, ale je to správné. Zastavíte sice proud kapének a případný virus na svém rukávu, ale odtud se bude šířit podstatně hůře než z vašich rukou. Psali jsme také: Zázvor, mateřídouška a křen. Trojice, která vám pomůže od zahlenění.
