Nejjedovatější pavouk u nás může způsobit i ochrnutí. Díky oteplování máte stále větší šanci ho potkat
Poznáte jedovatého pavouka?
I když podle entomologů nepředstavují zápřednice jedovaté obecně vážnější hrozbu, je jistě dobré vědět, jak vypadají. Od ostatních druhů zápřednic se liší svou velikostí a zbarvením. Samci dosahují bez nohou rozměrů 1,2 centimetru, samice jsou ještě o kousek větší a mouhou mít až 1,5 centimetru. Kusadla společně s hlavohrudí jsou u obou pohlaví oranžovočervená až červená, na koncích jsou kusadla černá. Zadeček samic je zelenavý až béžovo hnědý, samci mají oproti nim zadeček výrazně štíhlejší a je šedý s výraznými žlutými pruhy. Končetiny mají shodně zelenavé.
Výskyt zápřednice v našem prostředí
Přitomnost těchto pavouků na našem území se dává do spojitosti se změnou podnebných podmínek, díky kterým dochází k rozšíření pole působnosti teplomilných druhů. Další příčinou výskytu nových druhů živočichů je zřejmě i zvýšení četnosti a rozlohy neobhospodařovaných luk, kde nachází svá útočiště.
Zápřednice se nejraději zapřádá do květenství vysoké trávy, přesněji třtiny křovištní. Svůj úkryt si ale buduje i na ovsíku, lipnici nebo mezi listy rákosu. Vytvořený zámotek pak využívá k odpočinku, svlékání, kladení vajíček a opatřování mláďat. Zajímavostí je, že zámotek může dosahovat až velikosti holubího vejce, na louce byste je tedy měli lehce rozpoznat.
Kdy a kde je možné jedovaté pavouky očekávat?
Dříve byl výskyt zápřednice v České republice vzácností, v současné době je možné ji potkat prakticky na celém území jižní Moravy, Polabí a ve středních Čechách. Monitoring výskytu stále probíhá a potvrzuje další místa, kde lze na zápřednici narazit.
Mláďata můžeme v přírodě potkat již od května, dospělé jedince lze očekávat od července až do přelomu října a listopadu. Největší riziko kousnutí zápřednicí hrozí údajně v srpnu, kdy si samice právě vytvoří zámotek s kokonem, do kterého naklade vajíčka. Je nutné říci, že zápřednice jsou aktivní především v noci a samovolně na člověka neútočí, pouze ve chvíli, kdy se cítí v nebezpečí.
Co hrozí po kousnutí jedovatým pavoukem
Jak již bylo řečeno, zápřednice jedovatá se při ohrožení dokáže velmi urputně bránit a díky své velikosti je schopna prokousnut lidskou kůži. Kousnutí způsobí velmi intenzivní bolest, která je v závisloti na množství jedu následována vysokými horečkami, nadměrným pocením a pravděpodobným ochrnutím okolo místa vpichu. Místo také pravděpodobně velmi rychle nateče. Příznaky kousnutí většinou vymizí během několika dní. Samozřejmě nelze vyloučit situaci, kdy zápřednice kousne člověka se skrytou vadou, následky pak mohou být mnohem komplikovanější.
Jedovatí pavouci u nás
Při důkladnějším prostudování druhové skladby můžeme zjistit, že drtivá většina pavouků na našem území je jedovatá. Vyjímkou potvrzující pravidlo jsou pakřižákovití, kteří nemají jedovou žlázu. Většina jedovatých pavouků je miniaturní a jejich kusadla tak nedosahují takových rozměrů, aby mohla prokousnout lidskou kůži.
Zdroj: sciencedirect.com, healthline.com.
