Co znamená pocit déjà vu a proč ho lidé zažívají?
Původ tohoto fenoménu souvisí s velikostí mozkových struktur, které se podílejí na zajištění paměti. Existuje několik teorií, které popisují vznik tohoto pocitu.
Jak je to s déjà vu u nemocných, se ví poměrně dlouho. Podobný zážitek totiž popisují pacienti s epilepsií spánkového laloku. Díky měřením se ukázalo, že je u nich tento pocit způsoben záchvatovým podrážděním tzv. hipokampu, tedy části mozku, která sehrává důležitou roli při přenášení informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.
Proč ale zažívají déjà vu i lidé, kteří jsou zdravotně v pořádku, nikdo netušil. Vysvětlení se hledávalo i v metafyzické rovině – lidé často měli za to, že jde o střípky z minulých životů. Fascinující jev jako první popsal už sv. Augustin ve spise O Trojici, kde ho nazval falešnými vzpomínkami.
Co je déjà vu?
Déjà vu je zážitek, při němž nám velmi prchavě přijde určitá situace povědomá, a současně si uvědomujeme, že tento pocit známosti není opodstatněný – vzpomínka je vlastně falešná. Příležitostný výskyt déjà vu uvádí 60–80 % zdravých lidí. Ačkoli existuje řada hypotéz, až dosud nikdo nepřinesl žádný konkrétní důkaz o podstatě tohoto jevu.
Výzkumníci se už před lety rozhodli, že zkusí záhadě přijít na kloub, a začali pátrat v hipokampu zdravých lidí.
„Podívat se zdravému člověku do mozku zrovna ve chvíli, kdy prožívá déjà vu, bohužel není dost dobře možné. Nevíte, kdy k němu dojde. U více než stovky zdravých dobrovolníků jsme proto provedli vyšetření mozku magnetickou rezonancí a porovnali velikosti jednotlivých mozkových oblastí mezi těmi, kteří nikdy déjà vu nezažili, a těmi, u nichž se naopak déjà vu vyskytovalo či vyskytuje,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu.
Ukázalo se, že ti, kteří tento zážitek někdy pocítili, mají statisticky významně menší hipokampus než ti ostatní. Více jsme o mozku psali v jiném článku.
Co spustí pocit déjà vu?
Odborníci ale stále netuší, co přesně je tím spouštěčem. Hypotézy nicméně mají. Hipokampus je totiž částí mozku velmi citlivou na vlivy ze zevního prostředí. Může na něj mít vliv stres, nedostatek spánku, nejrůznější záněty nebo nedokrvení. Všechny tyto faktory spolu s genetickými předpoklady mohou vést k menšímu objemu hipokampu, a tím ke zvýšení jeho citlivosti. Malé podráždění jeho nervových buněk pak může být důvodem pro jakousi chybu v systému vyvolávající falešné vzpomínky.
