Bezpečně až do cíle aneb jak vybrat dětskou autosedačku a jaké je riziko chybné instalace
Velmi důkladným zkouškám podrobily dětské zádržné systémy v nezávislé spotřebitelské organizaci dTest, kde na ně kladly nároky značně převyšující laťku nastavenou platnými normami. Zatímco sedačky pro děti přibližně do jednoho roku v testu ochrany dítěte excelovaly, mezi takzvaně rostoucími modely se našel propadlík s limity překračujícími povolené množství zpomalovačů hoření.
Zkouškám dětských autosedaček se v dTestu věnují pravidelně, letos je však čekal modernizovaný program. „Nárazové zkoušky probíhaly v novějším modelu vozu a úpravy doznaly i figuríny, které byly vybavené některými citlivějšími senzory,“ upřesňuje šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová. Cíle však zůstaly stejné, a to prověřit pohodlí, snadnou manipulaci, ale také chemickou nezávadnost
a hlavně bezpečnost.
Miminka jako v bavlnce. A co dál?
V souvislosti s ochranou dětí, do které je zahrnuta nejen ochrana před čelním a bočním nárazem, ale i stabilita na sedadle vozu a vedení pásů, lze zjednodušeně říci, že se výsledky zhoršovaly spolu s rostoucím orientačním věkem dětí, pro něž je daná kategorie sedaček určena. Zatímco modely pro děti přibližně do jednoho roku získaly za tuto zkoušku shodně velmi dobré hodnocení a sedačky pro děti do 18 měsíců, respektive čtyř let byly hodnoceny dobře, zástupce pro věkovou skupinu do 7 let už odcházel s uspokojivou. Ta se vyskytovala i u některých takzvaně rostoucích sedaček, přestože u nich zejména v kategorii od 4 do 12 let převažovala za ochranu dítěte dobrá známka. Jediná dostatečná padla v této souvislosti v dílčí zkoušce ochrany před bočním nárazem a vysloužila si ji sedačka Mifold Hifold Fit and Fold Booster určená právě pro děti přibližně od 4 do 12 let.
Pozor na nežádoucí látky
Propadlíka odhalila samostatná zkouška zaměřená na obsah nežádoucích látek. „Části autosedaček, které mohou přijít do styku s dítětem, testujeme na přítomnost toxických chemických látek, například polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), ftalátů, zpomalovačů hoření, fenolů a dalších,“ říká Hana Hoffmannová z dTestu. Potěšující je, že naprostá většina testovaných autosedaček obstála velmi dobře nebo alespoň dobře.
„V potahu sedačky Babyauto Buddy i-Size pro děti od přibližně 4 do 12 let však byly nalezeny zpomalovače hoření v množství překračujícím limity nařízení EU pro dětské hračky. Nedostatečnou tak sedačka získala nejen za tuto dílčí zkoušku, ale i v celkovém hodnocení,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.
Jaké je riziko chybné instalace?
Pokud jde o obsluhu, jedinou dostatečnou získala autosedačka Maxi-Cosi Beryl pro děti do 7 let, a to za riziko chybné instalace, kdy v dTestu hodnotí snadnost instalace a počet kroků, které je při ní nutné provést. „Při převážení 18kilového a těžšího dítěte je v případě tohoto modelu nutné systém kromě isofixových kotev zajistit i pásem vozidla, aby nedocházelo k přetížení isofixu. To je značně netradiční
a matoucí řešení,“ dodává k tomu za dTest Hana Hoffmannová. Poměrně rozšířenou známkou za riziko chybné instalace byla uspokojivá, kterou dostaly například všechny testované sedačky pro věkové skupiny přibližně do 4 let a dále rostoucí sedačky pro cestující od 1 do 4 let. Uspokojivá se nevyhnula ani některým modelům pro miminka do jednoho roku. Naopak rostoucí sedačky pro věkovou kategorii od 4 do 12 let si s tímto testem poradily až na jedinou výjimku dobře nebo velmi dobře.
Pohodlí na cestách
V případě ergonomie si sedačky napříč kategoriemi vedly vesměs dobře. Drobné nedostatky snižovaly jen dílčí hodnocení například pokud jde o nároky na prostor ve voze, polohu při sezení oporu nohou.
Co a jak na cestách s dětskou autosedačkou?
Pokud se s dětmi chystáte na cesty, mohou se vám hodit praktické rady.
Předně je důležité zmínit, že každé dítě, které neváží alespoň 36 kg nebo neměří alespoň 150 cm, musí být při jízdě usazeno v autosedačce. Věk v tomto ohledu nehraje roli.
Stejně tak při výběru sedačky nerozhoduje věk, ale váha a nověji také výška dítěte. Dělení sedaček do skupin pro různě velké děti je totiž v současné době složitější.
Příčinou je existence dvou platných směrnic, které určují kritéria pro homologaci a potažmo povolení dostat autosedačku na trh. Starším standardem je směrnice ECE R44/04, která je s jistými změnami platná již od osmdesátých let minulého století a sedačky se podle ní řadí do jedné z hmotnostních skupin, tedy 0, 0+, I, II, III a jejich případné kombinace, tedy „rostoucí sedačky“. Sedačky s označením i-Size však podléhají normě ECE R129. Poprvé je bylo možné na trhu zaregistrovat v roce 2013 a na rozdíl od tradičních hmotnostních skupin se řídí výškou dítěte.
Nová směrnice je výsledkem snahy Evropské hospodářské komise OSN o zvýšení bezpečnostních standardů pro povolení prodeje autosedaček a zároveň usnadnění jejich instalace. V současné době je tato směrnice považována za nejvyšší evropský bezpečnostní standard. Její zavádění je však postupné a není ani znám termín zrušení staré normy.
Každopádně máte-li autosedačku zvolenou podle hmotnosti dítěte, může se stát, že jí malý pasažér odroste, aniž by překročil váhový limit. Poznáte to například podle výšky zádové opěrky. Pokud hlava dítěte okraj opěrky převyšuje a opěrku již nelze zvýšit, je čas na přesednutí do větší sedačky.
Velmi důležité je dostatečně pevné a zároveň pohodlné připoutání dítěte k sedačce. Mezi tělíčko a bezpečnostní pásy by se neměly vejít více než dva vaše prsty.
Zvlášť při dlouhých cestách mohou být užitečné sedačky s pultíkem, o nichž se mezi rodiči šíří informace o rizicích spojených například s podklouznutím dítěte pod pultíkem. Statistiky však ukazují, že míra závažnosti následků bouraček nesouvisí se způsobem poutání dítěte, ale s kvalitou provedení daného modelu sedačky. Zda je s pultíkem nebo bez, o bezpečnosti dítěte nerozhoduje.
Převážíte-li v autě více dětí, než kolik může být do vozu umístěno autosedaček, pak vězte, že v takovém případě musejí být další děti, jsou-li starší tří let, připoutány bezpečnostním pásem. Děti mladší tří let musí být vždy přepravovány v autosedačce. Autosedačka může být umístěna i na předním sedadle, a to jak po směru jízdy, tak i proti němu. Je-li umístěna proti směru jízdy, je nutné vypnout airbag.
Samostatným tématem jsou podsedáky, tedy sedačky bez zádové opěrky. Na internetu se objevují informace, že již nejsou legální, což je pravda jen částečně. Od ledna 2017 nesmí být podsedáky spadající do váhové kategorie II (pro děti vážící 15 až 25 kg) nově homologované. Dříve homologované výrobky však mohou být dále používány. Pokud chce výrobce na trh vypustit nový podsedák, musí být řazen do kategorie III (pro děti o hmotnosti 22 až 36 kg) a zároveň musí být označen vysvětlivkou, že je určen pouze pro děti vyšší než 125 cm.
