Úzkost má neblahý vliv také na fyzické zdraví. Projevit se může zvýšenou srdeční frekvencí, pocením nebo migrénami
Týká se to tedy i úzkostných stavů, které mají hned pět fyzických projevů. Děje se tak zejména z toho důvodu, že většinu těchto příznaků způsobuje nadměrná produkce stresových hormonů, včetně kortizolu, adrenalinu, noradrenalinu a vazopresinu. Tyto hormony aktivují reakci těla na boj nebo útěk a spouští příznaky, jako je například zvýšená srdeční frekvence, pocení a zrychlené dýchání. To asi zná každý, kdo už nějaký stav úzkosti v životě zažil.
Kromě těchto obvyklých a poměrně běžných příznaků ale úzkost způsobuje i vážnější fyzické problémy. Patří mezi ně především migrény. Migrény a chronické každodenní bolesti hlavy jsou běžné u lidí, kteří mají úzkostnou poruchu. Nejběžnějším typem bolesti hlavy je tenzní bolest hlavy, při kterém má člověk pocit, jakoby měl kolem hlavy nějaký pevný pás. "Bolesti hlavy mohou být vyvolány uvolňováním stresových hormonů, které mohou sevřít krevní cévy v mozku," popsal psychiatr Anup Mathew z Cantourage Clinic.
Dalším vážným fyzickým projevem úzkosti jsou kardiovaskulární problémy, mezi které patří sevřený hrudník nebo bušení srdce. Děje se to z toho důvodu, že stresové hormony mohou způsobit zúžení krevních cév, což vede k vysokému krevnímu tlaku a zvýšené srdeční frekvenci. Úzkosti jsou také spojovány s narušenou funkcí bloudivého nervu a sníženou variabilitou srdeční frekvence. Když nerv nefunguje správně, nestahuje se srdce správně.
Velmi časté jsou při stavech úzkosti také zažívací potíže různého druhu. Především jde o nadýmání, bolesti břicha, nevolnost a zácpu. Stresové hormony mohou také narušit rovnováhu bakterií ve střevě, což vede k zánětům a dalším zažívacím problémům. Lékaři také zjistili, že lidé s úzkostnou poruchou mají ve střevech více prozánětlivých bakterií a méně prospěšných bakterií.
A pak je tu také velký problém s imunitním systémem. Kortizol, který je nadměrně produkován během období úzkostných stavů, může ovlivnit imunitní systém tím, že naruší produkci bílých krvinek, které bojují proti infekcím. Dlouhodobé, nebo dokonce trvalé uvolňování kortizolu proto obvykle vede ke zvýšeným rizikům různých infekcí.
Poměrně běžným projevem stavu úzkosti je problematické dýchání. Lidé, kteří procházejí úzkostným stavem, obvykle zažívají rychlé, mělké dýchání a mnohdy také závratě. Děje se tak z toho důvodu, že když lidé cítí úzkost, očekávají nebo předpokládají, že se může stát něco špatného a tělo na toto očekávání reaguje, aby jim pomohlo vypořádat se se stresující situací. Je to vlastně taková reakce na boj nebo útěk a tělo reaguje vyšší frekvencí dýchání, což ale v konečném důsledku způsobuje dušnost. A ta může mnohdy vyvolat ještě větší úzkost nebo paniku. A někdy vede i k již zmiňovaným závratím, protože se sníží hladina oxidu uhličitého v krvi, což způsobuje nevolnost, točení hlavy nebo mravenčení v končetinách.
Možná si někdy ani neuvědomujeme, že zrovna procházíme nějakým stavem úzkosti. Pokud se ale objeví všechny, nebo třeba jen některé z fyzických příznaků, které úzkost v lidském těle vyvolává, jde o takový alarm, který není radno podceňovat. Při dlouhodobých ignorovaných úzkostech by se totiž mohly dostavit i vážné zdravotní problémy.
Autorský článek, další zdroj: Anxiety & Depression Association of America
