Změna na zimní čas: Spíme o hodinu déle, ale biorytmu to může uškodit
Naše tělo má totiž vlastní vnitřní hodiny – biorytmus – a ten reaguje na každý časový posun citlivě. Podle aktuálního průzkumu Zdraví pod lupou trpí až 29 % Čechů poruchami spánku. A co víc – kvalita spánku má přímý vliv na naše fyzické zdraví:
● Lidé, kteří spí alespoň 7 hodin denně, se častěji cítí zdravě (18 %),
● Ti, kteří hodnotí svůj spánek jako kvalitní, uvádějí pocit naprostého zdraví dokonce v 23 % případů.
● Naproti tomu u lidí, kteří spí méně než 7 hodin, se jako zdraví cítí jen 11 %,
● A mezi těmi, kdo označují svůj spánek za nekvalitní, dokonce jen 5 %.
To potvrzuje, že spánek není luxus, ale biologická nutnost. Ačkoliv se často uvádí, že 7 hodin je minimum, ideální doba spánku pro dospělého člověka je alespoň 8 hodin denně.
„Tělo si nezvyká na nový čas za den. I posun o jedinou hodinu může narušit hormonální rovnováhu, způsobit únavu, podrážděnost nebo zhoršenou koncentraci,“ vysvětluje farmaceut Mgr. Ondřej Pleskot z Lékárna.cz.
Změna času jako náraz do rytmu. Co pomůže?
Nejčastějším dotazem v otázkách spánku v online poradně Lékárna.cz bývá: „Pomůže mi melatonin?“ Odpověď je: krátkodobě ano, dlouhodobě spíše ne.
„Melatonin není univerzální řešení. U někoho zabere výborně, jinému nepomůže vůbec. A při dlouhodobém užívání si tělo může odvyknout jej dostatešně vytvářet samo – a problém se spánkem se zhorší,“ varuje Pleskot.
Místo experimentování s doplňky radí zaměřit se nejprve na režimová opatření:
● Odstranit displeje z ložnice – světlo z obrazovek zastavuje tvorbu melatoninu,
● dodržovat pravidelný čas usínání a vstávání, i o víkendech,
● lehčí večeře a večerní sprcha pomohou tělu přepnout do nočního režimu,
● bylinky jako meduňka, kozlík, mučenka či levandule přirozeně podporují relaxaci.
U lidí citlivých na stres nebo hormonální výkyvy (často ženy) se osvědčují také adaptogeny jako ashwagandha, rhodiola nebo ženšen. Spánek nezačíná v posteli, ale způsobem, jak zakončíme den.
Zdroj: Lékárna.cz
