Nejčastější mýty, které panují kolem astmatu
Existuje hned několik způsobů, jak rozdělit astma. Jedno dělení se zakládá na předpokládané příčině onemocnění: astma alergické, nealergické, z povolání. Jiné zase na typu patologických změn, které jsou nalezeny v dýchacích cestách. Astma je možné dělit také podle závažnosti nebo podle vlivu, jaký má onemocnění na dýchací funkce.
Rozeznat, že se jedná o astma, je vždy snadné
Pokud dítě rodiče s astmatem trpí podobnými příznaky jako on, není problém stanovit diagnózu. V jiných případech však může k určení toho, že se jedná o astma, vést poměrně dlouhá cesta. To je způsobeno tím, že existují i jiné nemoci, které se projevují podobně jako astma. Pro stanovení správné diagnózy je tak nutné provést celou řadu vyšetření, díky kterým se podezření na ostatní onemocnění vyloučí.
Astma je ve skutečnosti nervová porucha
Někteří lidé si myslí, že trpí dušností jen proto, že mají úzkostnější povahu, a proto by astma raději léčili pouze jako nervovou poruchu pomocí léků, které tlumí úzkost. Dnes už je však známo, že úzkost sice může vyvolat projevy astmatu, není však jeho hlavní příčinou.
Astma vzniká pouze na podkladu alergie
Po většinu 20. století převažoval názor, že toto chronické onemocnění dýchacích cest je vyvoláno alergií. V současnosti jsou odborníci přesvědčení, že situace je složitější a existuje větší množství příčin astmatu, které se odrážejí v podskupinách onemocnění. Jen jednu z těchto podskupin tvoří alergické astma.
Průběh astmatu je stále stejný
V minulosti se myslelo, že všem astmatikům pomůže jeden typ léčby. To však vedlo k tomu, že někteří nemocní neměli svoji chorobu pod kontrolou, přestože brali léky. Dnes již vědci objasnili, že astma je onemocněním, které se projevuje velmi individuálně. Pacienti trpí různými příznaky, mají jiné vyvolávající momenty a odlišně reagují na různé léčivé látky.
Astma lze vždy vyřešit snadno
Nastavení správné léčby je někdy značný oříšek a probíhá metodou pokus–omyl. Léky, které u jednoho astmatika vyřeší všechny problémy, nemusejí u jiného vůbec fungovat.
Léčba stačí jen v akutní fázi nemoci
Dnes odborníci doporučují, aby pacienti brali své léky každý den – a to i v případě, že se cítí dobře. Tím se předchází vzniku příznaků astmatu a onemocnění lze udržet na uzdě.
Kvůli astmatu je nutné se přestěhovat
Na začátku 19. století se zjistilo, že astmatici mají méně příznaků, když žijí ve vyšších nadmořských výškách a v teplém a suchém podnebí. V současné době je ale poznání nemoci už na takové úrovni, že ho lze mít pod kontrolou, ať žijete kdekoliv.
Každý, komu se špatně dýchá, má astma
Existuje mnoho onemocnění, která mají podobné příznaky jako astma – ať už se jedná o dušnost, pískoty při dýchání, nebo tlak na hrudi a kašel. Některými z těchto příznaků se může projevovat například i chronická obstrukční plicní nemoc, srdeční selhání nebo onemocnění hlasivek.
Sípot se u astmatu objeví vždy
Charakteristický sípot se nemusí dostavit, abyste si mohli z úst vašeho lékaře vyslechnout, že trpíte astmatem. U každého nemocného a v různém věku se mohou objevit zcela jiné příznaky.
Astma se týká jen dětí
Dříve se myslelo, že astma je především onemocnění dětí a že s věkem samo odezní. Dnes je potvrzeno, že nemoc je způsobena specifickými geny. Když jsou aktivovány, máte astma napořád. Mnoho případů dětského astmatu ale přejde do stavu hibernace. To neznamená vyléčení, jen to, že plíce jsou větší a méně přecitlivělé na vyvolávací faktory astmatu.
Astmatici nesmějí cvičit
Pohyb může působit jako spouštěč astmatického záchvatu. To však neznamená, že byste se mu měli zcela vyhýbat. Cvičení posiluje srdce a plíce, což může vést k lepší kontrole astmatu. V současnosti existují spolehlivé strategie, jak zabránit tomu, aby sport vedl ke spuštění astmatu. Experti proto říkají, že každý nemocný by se měl hýbat – i kdyby se mělo jednat třeba jen o pouhou chůzi.
Úlevové léky astma léčí
Úlevové léky, které se na astma podávají, slouží pouze k potlačení příznaků choroby. Astma je chronickým zánětlivým onemocněním a zánět tyto léky ovlivnit neumějí. K léčbě se užívají tzv. kontrolující antiastmatika, která se nemocným předepisují proto, aby zánět v dýchacích cestách vůbec nevznikal. Tak se předchází samotnému nástupu příznaků astmatu a není třeba tak často brát léky navozující úlevu od příznaků. Jak souvisí astma s chrápáním? Čtěte více.
