Obrovská výzva i strašák pro rodiče. Jak naučit dítě usínat a spát samostatně
Asi nic nenaučí člověka tolik jako rodičovství a výchova dítěte. Rodičovství je jedno z nejkrásnějších období v životě, ale stejně jako i další příjemné věci v sobě skýtá spoustu nástrah a vnitřních soubojů s vlastní trpělivostí. Spánek a usínání patří mezi nejčastější problémy i v jinak šťastných rodinách.
Každé dítě je originál
Hlavní je si uvědomit, že spánková potřeba dětí každého věku je velmi individuální. Některé dvouleté děti spí po obědě tři hodiny, a i přesto jsou schopné v osm večer usnout a naopak některá půlroční miminka nenaspí přes den dohromady ani hodinu a půl a k večernímu spánku je nedonutíte dříve než v deset hodin. Může to však být také problém špatně nastaveného spánkového režimu.
Pozor na naučené zvyky
Nejčastější chybou rodičů způsobující poruchu spánku obzvlášť u kojenců bývá naučená asociace při usínání – dítě usíná při kojení, s lahvičkou, s dudlíkem, při houpání, při nošení v náruči a podobně. Jakmile se dítě v noci probudí, vyžaduje stejný stav, ve kterém se nacházelo těsně před usnutím. A tak začne plakat, dokud mu jeden z rodičů nevytvoří stejné podmínky.
Přitom je normální, že se každé dítě, stejně jako dospělý člověk, v noci budí. Umí-li však dítě usnout samo bez cizí pomoci při večerním ulehání do postýlky, dokáže opětovně usnout i v noci. V opačném případě se začne dožadovat rodičů, aby mu při usínání pomohli, což pro ně může znamenat přerušovaný spánek a nedostatečný noční odpočinek i po dobu několika let.
Správný režim je důležitý
Pro vytvoření spánkového režimu dítěte je důležité dodržovat určité zásady a hlavně neustupovat. Hlavní je stanovit čas večerního uléhání, ale i odpoledního spánku a ten dodržovat. Samozřejmě pokud má vaše dítě nastavené biologické hodiny na pozdější dobu usínání, nic s tím nenaděláte, ale vždycky ho můžete v osm hodin uložit a nechat ho, ať si v postýlce ještě prohlíží knížku, nebo si v ní hraje s oblíbenou hračkou. Nemělo by už ale běhat po bytě a dožadovat se vaší účasti na hře.
Pokud se snažíte omezovat denní spánek, aby se vašemu dítěti chtělo večer dříve do postele, není to správná cesta. Takové dítě může být večer již příliš unavené, mrzuté a bude se mu nejen hůř usínat, ale bude možná i špatně v noci spát.
Stanovení určitého sledu událostí před spaním je naopak skvělou cestou. Tyto činnosti by měly přicházet každý den ve stejnou dobu a pořadí. Dítě, které se chystá na spánek, by již mělo dělat samé uklidňující věci, mezi které patří například koupel, vyprávění pohádek, zpívání písniček, čtení si u lampičky, sledování večerníčka. Režim děti naučí, že po těchto událostech následuje spánek a budou s tím vnitřně smířené.
Oblíbená hračka v postýlce dítě často uklidňuje a zastupuje přítomnost rodiče. Dítě má možnost si hračku před usínáním prohlížet a přemýšlením nad ní se před spánkem ještě trochu unaví a často se mu pak zavřou oči, zatímco k sobě hračku tiskne.
Co se řekne, to platí
Hlavní je však neustupovat. Jedině vy stanovíte, jak dlouhou pohádku přečtete, kolik písniček zazpíváte, jak dlouho se budete s dítětem držet za ruku a zda mu dovolíte si ještě pohrát s oblíbeným autíčkem či panenkou. Jakmile dítě jednou uvidí, že si za svým rozhodnutím nestojíte, zkusí to příště znovu a vyjde-li to opět, spadnete do začarovaného kruhu vynucujícího nekonečného breku. Psali jsme také: Žárlivost mezi sourozenci není dobré přehlížet ani podceňovat.
