Pět nejlepších japonských tenistů roku 2019

Ale co Japonsko?

Japonsko v posledních dvaceti letech po éře tenistek Kimiky Dateové a Ai Sugijamové zaostávalo. Podle průzkumu JTA zaměřeného na oblíbenost tenisu došlo skutečně k poklesu zájmu: celková tenisová populace v roce 2012 zahrnovala 3,73 miliónů lidí, přičemž v roce 2001 to bylo 4,23 miliónů lidí.
 
To se ale změnilo 8. září, kdy mladá, ale nadějná Naomi Ósaková porazila během Miami Open největší šampiónku všech dob Serenu Williamsovou. Tento zápas se hned po její výhře na Australian Open okamžitě zapsal do japonské historie, protože to bylo vůbec poprvé, kdy japonská hráčka získala titul šampiónky v gandslamových singlech.
 
Začátkem roku 2019 byl mohutným vzestupem Ósakové fascinován celý svět. A Japonsko zároveň dál upevňovalo svou pozici na světové tenisové scéně. Od roku 2013 se tenisová populace rozrostla a nyní čítá 4,39 miliónů hráčů. Stále však existují podstatné důvody, které vysvětlují dlouhodobou západní nadvládu v tomto království.

Rozdíl: západní tenis vs. japonský tenis

Je třeba předeslat, že tenis má původ v Evropě a Wimbledon je nejstarším tenisovým turnajem na světě. Japan Open vzniklo teprve v roce 1972, což je bezmála o 100 let za prvními americkými a evropskými turnaji.
 
„Tvrdý“ tenis byl v Japonsku na začátku 20. století celkem populární, ale nadšenci hru později modifikovali, aby lépe vyhověli japonskému vkusu. Zrodil se tedy nový druh sportu, který dostal název „měkký tenis“.
 
Měkký tenis se hraje prakticky podle stejných pravidel jako „tvrdý“ tenis, ale používá se při něm jiná výbava. Měkké gumové míčky namísto tvrdých žlutých míčků. A právě v tom má původ i název této hry. V Asii mají lidé tuto hru rádi a nyní se aktivně hraje kromě Japonska i v Jižní Koreji, Thajsku a na Filipínách. Do Evropy se dostala v roce 2004. Určitou základnu si tu získala, ale s tradičním tenisem se rozhodně měřit nemůže.
 
Další rozdíl mezi západním a japonským tenisem je, že jeho popularitu dokáží katalyzovat kurzovní sázky a další související aktivity. Japonské zákony přikazují absolutní zákaz různých kurzovních sázek kromě přesně daných veřejných závodních sportů, které tu jsou jednou z mála forem legálního hazardu.
 
Zakázány jsou i všechny hazardní hry, které jsou v Evropě běžné. Jedinou výjimkou je pačinko, místní pinballový automat, který slouží jako náhrada oblíbených západních automatů.
 
Sázení na tenis je lukrativní příležitostí pro bookmakery i stát, proto ostatně západní země podporují jeho rozvoj. V Japonsku to kvůli zákonným omezením nedává smysl.
 
Navzdory těmto rozdílům ale japonský tenis zažívá novou vlnu rozmachu a na světové kolbiště přivádí stále více talentovaných hráčů. Přestože očekáváme vzestup dalších japonských tenistů, pojďme si teď povědět víc o stávajících hvězdách, jejichž talent se stal měřítkem pro nastupující generace.

1. Naomi Ósaková

Ósaková získala slávu doslova přes noc po svém vítězství nad Serenou a tímto úspěchem rozhodně končit nehodlá. Několik měsíců po Miami Open vyhrála podruhé grandslam v Austrálii a přivezla si titul jedničky žebříčku WTA v singlech.
 
Během nedávné French Open prohrála ve třetím kole s Kateřinou Siniakovou, ale titul jí zůstal. Naomi na pozici jedničky nečekaně vystřídala až Ashleigh Bartyová po nedávném vítězství v Birminghamu.
 
Bodový rozdíl mezi oběma dívkami ale není velký, takže Ósaková ještě může své letošní prohry dohnat. Naděje stále existuje, a to dokonce i po brilantním výkonu Simony Halepové ve Wimbledonu, kdy ji vítězství Rumunky odsunulo pouze na 4. příčku žebříčku WTA.
 
Naomi evidentně nevypadá jako průměrná Japonka, což vzbuzuje určitou kontroverzi ohledně její národnosti. Narodila se japonské matce a haitskému otci a má americké i japonské občanství. Kvůli japonským zákonům se po dovršení 22 let musí pro některé z nich rozhodnout. Zůstane Ósaková věrná Japonsku nebo raději odejde do USA? To je otázka.
 

2.   Kei Nišikori

Kolem Keie Nišikoriho není takový povyk jako kolem jeho ženské krajanky, ale je jediným japonským tenistou, který se dokázal dostat do světové pětky. Stalo se tak v den, kdy v roce 2015 prohrál ve finále turnaje Abierto Mexicano Telcel proti Davidu Ferrerovi. Nikdy nezískal žádný grandslamový titul, přesto patřil k prvním Japoncům, kteří se probojovali až do finále. A v roce 2014 navíc v semifinále Miami Open porazil současnou jedničku Novaka Djokoviće.
 
I když se nestal jedničkou jako Ósaková, je mezi muži dosud nejlepším japonským tenistou. Letos v květnu a červnu se předpokládalo, že vyhraje French Open, ale dostal se pouze do čtvrtfinále, kde ho vyřadil Rafael Nadal, který je často fanoušky pokládán za antukového krále. Ironií osudu prohrál ve stejné fázi Wimbledonu i s Rogerem Federerem, který je podobně jako Nadal pokládán za krále travnatých dvorců.
 
Předpovědi dále hovoří o tom, že opanuje nadcházející US Open, které každý rok vyhrává někdo jiný.

3. Šingo Kunieda

Japonsko je známé světovou nadvládou v tenisu na vozíčku, kterému dominuje Šingo Kunieda. V roce 2006 dosáhl největšího kariérního úspěchu, kdy se stal světovou jedničkou, a tento titul získal znovu v roce 2018. Je také známý svou 106 zápasů dlouhou šňůrou neporazitelnosti, která trvala od roku 2007 do roku 2010.
 
Kunieda se ve svých 35 letech do důchodu rozhodně nechystá. Tenis vozíčkářů je pevně zakotven i na grandslamech a Šingo na konci roku 2018 prohlásil, že chce získat všechny čtyři grandslamové tituly. Bohužel prohrál Australian a French Open i Wimbledon a svůj titul jedničky předal svému dosud největšímu rivalovi Gustavovi Fernándezovi. Zbývá už jen jeden grandslam.

4. Jui Kamidžiová

Japonsko se v tomto desetiletí překvapivě pyšní i další jedničkou světového tenisu na vozíčku. Jui Kamidžiová je světovou tenisovou šampiónkou na vozíčku žebříčku ITF a svého kariérního maxima dosáhla v roce 2014, kdy získala titul nejlepší tenisky na vozíčku.
 
Nyní zažívá stejný propad jako Kunieda a její místo zaujala Diede de Grootová. Stala se ale první Japonkou, která se díky výhře v Asijských parahrách kvalifikovala na paralympiádu v Tokiu 2020.

5. Kimiko Dateová

Kimiko Dateová je japonská tenisová legenda. Sice nedosáhla na pozici jedničky v žebříčku WTA a nikdy nevyhrála ani žádný z grandslamových zápasů, ale je to čtyřnásobná šampiónka Japan Open a dostala se do semifinále ve všech grandslamových turnajích s výjimkou US Open.
 
Také je známá svým překvapivým comebackem do velkého tenisu ve svých 37 letech po 12leté pauze. Během tohoto období vyhrála několik titulů ITF a WTA. Dateová se stala druhou nejstarší tenistkou po Billie Jean Kingové, která kdy vyhrála singlové tituly WTA Tour. V roce 2017 ve věku 45 let odešla do sportovního důchodu kvůli problémům s kolenem a ramenem.