Známý pocit déjà vu. Jak vlastně vzniká a koho se nejvíce týká?

Tento pocit povědomosti se označuje francouzským termínem ´déjà vu´, který v překladu znamená „již viděno“. Dle výzkumu se tento jev objevuje příležitostně u 60 až 80 procent populace. Téměř vždy je prchavý a nastává náhodně.

Teorie vzniku

Existuje několik teorií, které popisují vznik tohoto pocitu. Jedna z nich nachází příčinu v časovém sladění mezi levou a pravou hemisférou našeho mozku. Každá vnímá a zaznamenává informace a události nezávisle na té druhé. Neustálá komunikace mezi oběma stranami pak vyvolává iluzi jejich jednoty. Pokud však dojde ke krátkému zpoždění přenosu z „nedominantní“ (obvykle pravé) do „dominantní“ (obvykle levé) hemisféry, obdrží dominantní strana mozku stejnou informaci dvakrát – jednou přímo a jednou s určitým zpožděním.

Mozek pak v momentě, kdy „dorazí“ druhý obraz, zjistí, že „tam už byl“. Nedokáže totiž rozlišit, jestli ta „první“ informace přišla před půl sekundou nebo před rokem a tím vyvolá dojem, že danou scénu jsme již jednou prožili. Jiná teorie tvrdí, že tento jev může být způsoben únavou. Neničte si mozek a vyhněte se tomuto rozšířenému zlozvyku. Víc se dozvíte zde.

Podle vědeckých studií má déjà vu neurologický původ a je způsobeno určitými strukturami v mozku. Lidé, kteří pocit často zažívají, mají menší oblast zodpovědnou za paměť a uchovávání vzpomínek. Souvisí též s vyšší dráždivostí hipokampu.

Jaká je role věku a pohlaví?

Odborníci tvrdí, že alespoň jednou se s ním setkají dva ze tří lidí, někdy se mluví až o 80 procentech populace. Pohlaví při tom nehraje téměř žádnou roli. Na rozdíl od věku – po třicítce jeho výskyt dramaticky klesá.

To, že většinou jeho výskyt zaznamenávají lidé mezi 15 až 25 lety, vede některé odborníky k otázce, zda nějak souvisí s vývojem mozku. Jeho vývin totiž pokračuje od narození až do nějakých 25 let, někdy i déle.

Koho se nejvíce týká?

Nejčastěji se s déjà vu setkávají vzdělanější lidé ze střední sociálně-ekonomické třídy a pak ti, kteří hodně čtou a cestují. Je to poměrně logické, vzhledem k tomu, že jde o pocit něčeho už viděného nebo prožitého.

Lidé, kteří mají vyšší příjmy a mohou si dovolit více cestovat, se dostanou na místa, o kterých už předtím četli nebo je viděli v televizi. Mohou tak mít vnitřní pocit, že na nich už někdy předtím byli.

Výzkum ukazuje, že k němu dochází často, když je člověk pod stresem nebo vyčerpaný. Pak stačí jen málo a zlomek nějaké události v nás vyvolá pocit známosti.