Jak řešit rodinné hádky a co skvěle pomáhá na zvládání emocí
Pobyt mezi stromy má úžasný vliv na psychickou i fyzickou kondici. Podle dlouholetých výzkumů se v lese harmonizuje psychika, uklidňuje srdeční činnost, zlepšuje se rovnováha mezi sympatickým nervovým systémem a parasympatickým systémem, který regeneruje tělo a snižuje krevní tlak. Jak uvedl Natural Public Radio, tím, že stromy uvolňují do ovzduší sloučeniny zvané fytonicidy, snižují hladiny stresových hormonů u mužů i žen, léčí depresi a úzkosti.
Rozdýchat emoce
V lesním prostředí je mnohem snazší udržet diskuzi a nenechat ji přerůst v divokou hádku. Nahromaděné emoce jde totiž snáz rozdýchat. To je také základ při jakémkoli stresu. Pracovat s dechem, soustředit se na dlouhý výdech a následně nádech do břicha (jakoby do stran). Zatímco doma, v uzavřené místnosti, hádka snadno přeroste přes hlavu, v lese se daří napětí uvolnit, zbavit se zlosti a najít konstruktivní řešení problému. Lékaři zejména vyzdvihují lesní vzduch bohatý na fytoncidy, což jsou éterické oleje obsažené ve dřevě stromů. Jde tedy o jakousi přírodní aromaterapii. Tyto antimikrobiální organické látky mají stromy chránit zejména před škůdci a nedocenitelný vliv mají i na lidské tělo.
Mluvte transparentně o svých pocitech
Procházky lesem je dobré absolvovat ideálně každý den. A právě do lesa si také nechat řešení nepříjemných témat. Ideálně ale nezačít hned něco řešit. Nejprve se asi čtvrt hodiny procházejte, až pak začněte něco řešit. Snažte se dýchat, být v přítomnosti, nevytahovat staré rány a neútočit. Nezačínejte věty výčitkami typu: „Ty můžeš za to a za tamto, je to tvoje vina, jsi nejhorší na světě, všechno s tebou je na nic…“. Mluvte o sobě: „Já mám pocit, že… Mě mrzí to a to… Trápí mne tamto… Nevím si s tím rady. Potřebuji tvou pomoc…“. Takto mluví dospělí lidé.
Ovšem pozor, ženy mají tendence muže příliš zahrnovat svými pocity. Pro začátek volte jen jednoduchá témata. Nezahrňte druhého svými problémy. Vyberte si jen jednu oblast. Další nechte na jindy. Pak by se totiž zcela jistě stalo, že s vámi už nikdo nebude chtít do lesa chodit. „Důležité je umět se povznést, zasmát se, netlačit na pilu. Přiznat, že mi něco vadí, protože hold to tak mám, ale to, že mi něco vadí, není vina toho druhého. Je to můj problém, ne jeho,“ zdůrazňuje terapeutka Iveta Havlová. „Nemůžeme druhého nutit, aby se změnil. Můžeme měnit pouze sebe,“ dodává.
Pravidelné lesní koupele
Pobyt v přírodě zvyšuje sebehodnocení a zlepšuje náladu. Významně působí nejen na psychiku, ale také snižuje srdečně-cévní onemocnění, zlepšuje imunitu, dokonce je prevencí i proti rakovině. Výzkum publikovaný v magazínu Science Advances dokládá, že interakce s lesním prostředím a jeho rostlinami dokáže rozšířit imunoregulační schopnosti těla i rozvinout mikrobiální osídlení organismu. Kontakt s přírodou obohacuje lidský mikrobiom, podporuje imunitní rovnováhu, chrání před alergiemi a zánětlivými poruchami.
Dokonce i zelenější městské části jsou podle magazínu Scientific Reports spojeny s nižším výskytem kardiovaskulárních nemocí, cukrovky, astmatických komplikací. Výzkumník z Illinoiské univerzity zabývající se životním prostředím a chováním Ming Kuo rovnou tvrdí, že příroda je jako multivitamin, který nám přináší celou škálu zásadních výživných prvků.
Jak si dát lesní koupel
Pokud se vám při toulkách lesem podaří vypnout mysl a jen si užívat přírodu s plnou pozorností, pak podle průzkumů budete ve svém životě spokojenější. Je to levný, nízkorozpočtový způsob, jak pomoci svému zdraví.
Japonsko má pro léčebný pobyt v přírodě termín „Šinrin-joku“. Japonci tyto procházky povýšili na meditaci. „Nechte své tělo, ať je vaším průvodcem. Naslouchejte, kam vás chce zavést. Jděte za nosem. A dopřejte si čas. Nezáleží na tom, zda se někam dostanete. Nikam nesměřujete. Ochutnáváte zvuky, vůně a pohledy a necháváte les, aby do vás vstoupil,“ popisuje japonský profesor Qing Li. Protože ke spokojenosti a zdraví nutně potřebujeme přírodu. Koupání v lesní atmosféře má otevřít smysly a propojit je s přirozeným světem. Toto propojení lze zvýšit i chůzí na boso po lesních pěšinách. O chůzi naboso jsme psali také zde.
