Běžná vonná bylinka vyřeší noční pocení v menopauze i nespavost

Zdraví 07. března 2021 | 08:47 — Marcela Plachá
Některé rostliny mají až zázračné účinky a hodí se téměř na všechno. Šalvěj by měli mít doma hlavně horkokrevní jedinci, kteří často trpí na záněty nebo se v noci potí. Málokdo ví, že šalvěj vařená v mléce je účinným prostředkem na nespavost.
Další 3 fotografie v galerii
Zmírní klimakterické potíže / Depositphotos

Šalvěj je uznávaná bylinka, která se používá při bolestech v krku, ústní dutině i při problémech se zuby. Umí zklidnit žaludek, střeva a zamezit nadýmání. Látky obsažené v šalvěji také brání nadměrnému pocení (včetně nočního pocení v menopauze), uklidňují nervy, pomáhají při problémech se stresem i s nespavostí. Pro své pozitivní účinky se přidává také do ústních vod, zubních past apod.

Nejčastější použití šalvěje:

  • záněty dásní a zubů, paradontóza
  • noční pocení v klimakteriu
  • křeče a třesy
  • nemoci jater
  • nadýmání a plynatost
  • zahlenění
  • anorexie, nechutenství (povzbuzuje chuť k jídlu)
  • poruchy střev i průjmy
  • zánět mandlí i hrtanu
  • bolesti v krku

Jak připravit nálev ze šalvěje

3 lžičky sušené bylinky zalijte 250 ml vroucí vody a nechejte čtvrt hodinu louhovat. Poté je odvar vhodný jak pro vnitřní užívání jako čaj, kloktadlo i k přípravě obkladů. Pro klidný spánek bez pocení pijte nápoj ze šalvěje minutu vařené v mléce (dochutit můžete medem).

Při zažívacích problémech usušte listy šalvěje, rozdrťte na prášek a užívejte třikrát denně v množství, které se vejde zhruba na špičku nože. Rozdrcená šalvěj se využívá také v kuchyni při přípravě masa, omáček a sýrů.

Původ lékařské šalvěje

Šalvěj lékařská se běžně využívala už ve starověké Persii, v Číně nebo v Egyptě. Své využití nacházela nejen v lidovém léčitelství, ale také při přípravě jídel. Samotné jméno šalvěj je odvozeno od jejího latinského názvu Salvia, který pochází z řeckého slovesa „salvare“, což v překladu znamená „léčit“. V průběhu let se tato trvalka rozšířila z Malé Asie až na východ Středomoří. Dnes se zcela běžně vyskytuje v Řecku, Itálii, Francii nebo Španělsku, kde přirozeně roste na skalách a svazích.

Šalvěj červenokořenná

Je původem ze severovýchodní Číny a ze severní části Japonska. Do ostatních částí světa byla uměle dovezena člověkem. Šalvěj červenokořenná je již staletí používána v tradiční čínské medicíně. Její profil navyšuje zvýšená celosvětová poptávka a rapidně narůstající každoroční spotřeba.

V České republice je pěstování šalvěje červenokořenné obtížné. Rostlina je zvyklá na jiné prostředí, nicméně v botanických zahradách v ČR je obvykle k vidění. Většinou se rostlina předpěstuje v březnu. Přes léto se nechává venku v květináči co nejvíce na slunci, a když se začíná ochlazovat, přemístí se do místnosti s běžnou pokojovou teplotou s co nejmenšími odchylkami. Na stálé stanoviště s co největším množstvím slunce se umístí až další léto. Tam dokáže dobře snášet nejen zamokření, ale také občasná sucha. Netoleruje ale velké množství stínu. V optimálních podmínkách vyroste v našem prostředí až do velikosti 70 cm. Kořen se sklízí u tříletých rostlin na podzim, ideálně v podvečerních hodinách, a k dalšímu použití se doporučuje sušit.

Podle tradiční medicíny by měly šalvěj užívat zejména horkokrevné osoby, které sice mohou mít studené nohy, ale jinak jsou spíše v obličeji červení, trpí na různé záněty, jsou podráždění, nervózní a mají problémy i se zahleněním. O dalším využití šalvěje jsme psali zde.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Spice Girls se mají dát dohromady. Proč ale Victoria Beckham nechce a comeback skupiny opět bolokuje?

Vyčistěte fasádu domu od všech nečistot. S osvědčenými...

Při sušení hub nezapomeňte dodržovat určitá pravidla. Při...

Ředkvičky, mrkve a další druhy zeleniny, které hravě...

Sklizeň mrkve. Jak rozpoznat, že je perfektně zralá a kdy ji...

Motýl, který v zimě létá do teplých krajů a umí pískat....

Využití olivového oleje v domácnosti a na zahradě. Bude vám...

Zavřít reklamu