Běžná vonná bylinka vyřeší noční pocení v menopauze i nespavost

Zdraví 07. března 2021 | 08:47 — Marcela Plachá
Některé rostliny mají až zázračné účinky a hodí se téměř na všechno. Šalvěj by měli mít doma hlavně horkokrevní jedinci, kteří často trpí na záněty nebo se v noci potí. Málokdo ví, že šalvěj vařená v mléce je účinným prostředkem na nespavost.
Další 3 fotografie v galerii
Zmírní klimakterické potíže / Depositphotos

Šalvěj je uznávaná bylinka, která se používá při bolestech v krku, ústní dutině i při problémech se zuby. Umí zklidnit žaludek, střeva a zamezit nadýmání. Látky obsažené v šalvěji také brání nadměrnému pocení (včetně nočního pocení v menopauze), uklidňují nervy, pomáhají při problémech se stresem i s nespavostí. Pro své pozitivní účinky se přidává také do ústních vod, zubních past apod.

Nejčastější použití šalvěje:

  • záněty dásní a zubů, paradontóza
  • noční pocení v klimakteriu
  • křeče a třesy
  • nemoci jater
  • nadýmání a plynatost
  • zahlenění
  • anorexie, nechutenství (povzbuzuje chuť k jídlu)
  • poruchy střev i průjmy
  • zánět mandlí i hrtanu
  • bolesti v krku

Jak připravit nálev ze šalvěje

3 lžičky sušené bylinky zalijte 250 ml vroucí vody a nechejte čtvrt hodinu louhovat. Poté je odvar vhodný jak pro vnitřní užívání jako čaj, kloktadlo i k přípravě obkladů. Pro klidný spánek bez pocení pijte nápoj ze šalvěje minutu vařené v mléce (dochutit můžete medem).

Při zažívacích problémech usušte listy šalvěje, rozdrťte na prášek a užívejte třikrát denně v množství, které se vejde zhruba na špičku nože. Rozdrcená šalvěj se využívá také v kuchyni při přípravě masa, omáček a sýrů.

Původ lékařské šalvěje

Šalvěj lékařská se běžně využívala už ve starověké Persii, v Číně nebo v Egyptě. Své využití nacházela nejen v lidovém léčitelství, ale také při přípravě jídel. Samotné jméno šalvěj je odvozeno od jejího latinského názvu Salvia, který pochází z řeckého slovesa „salvare“, což v překladu znamená „léčit“. V průběhu let se tato trvalka rozšířila z Malé Asie až na východ Středomoří. Dnes se zcela běžně vyskytuje v Řecku, Itálii, Francii nebo Španělsku, kde přirozeně roste na skalách a svazích.

Šalvěj červenokořenná

Je původem ze severovýchodní Číny a ze severní části Japonska. Do ostatních částí světa byla uměle dovezena člověkem. Šalvěj červenokořenná je již staletí používána v tradiční čínské medicíně. Její profil navyšuje zvýšená celosvětová poptávka a rapidně narůstající každoroční spotřeba.

V České republice je pěstování šalvěje červenokořenné obtížné. Rostlina je zvyklá na jiné prostředí, nicméně v botanických zahradách v ČR je obvykle k vidění. Většinou se rostlina předpěstuje v březnu. Přes léto se nechává venku v květináči co nejvíce na slunci, a když se začíná ochlazovat, přemístí se do místnosti s běžnou pokojovou teplotou s co nejmenšími odchylkami. Na stálé stanoviště s co největším množstvím slunce se umístí až další léto. Tam dokáže dobře snášet nejen zamokření, ale také občasná sucha. Netoleruje ale velké množství stínu. V optimálních podmínkách vyroste v našem prostředí až do velikosti 70 cm. Kořen se sklízí u tříletých rostlin na podzim, ideálně v podvečerních hodinách, a k dalšímu použití se doporučuje sušit.

Podle tradiční medicíny by měly šalvěj užívat zejména horkokrevné osoby, které sice mohou mít studené nohy, ale jinak jsou spíše v obličeji červení, trpí na různé záněty, jsou podráždění, nervózní a mají problémy i se zahleněním. O dalším využití šalvěje jsme psali zde.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Tajemná místa Evropy, na která slabší povahy nemají odvahu vstoupit

Tajemná místa Evropy, na která slabší povahy nemají odvahu...

Vsaďte letos na jistotu. Navštivte ostrovy v Jaderském moři,...

Seznamte se s mimořádně krásnými místy v Praze, kde ještě...

Nalaďte se na léto. Nádherné evropské pláže, kde se budete...

Nádherný ostrov v Egejském moři. Mrňavý jako hrášek, ale...

Velikonoce trochu jinak. Vyhlášené tradice a zvyky, nad...

Zavřít reklamu