Pandemie má na lidskou psychiku obrovský dopad. Agresivita a násilí v populaci výrazně roste
Stres, nejistota a sociální izolace – to vše často podpořené zvýšenou spotřebou alkoholu – obrázek typický pro nejednu českou domácnost. Koronavirová krize se podepisuje na celé společnosti, a ne všichni jedinci mají nad svým chováním kontrolu.
V domácnostech, kde před koronavirovou krizí problémy a napětí již byly, se jejich průběh zintenzivnil. Agresivita a násilí se za dobu pandemie objevily i v bezproblémových rodinách. Pod náporem jsou v důsledku toho SOS linky organizaci, které se domácím násilím zabývají.
„Z informací, které nám poskytly vybrané organizace, vyplývá, že v roce 2020 došlo k nárůstu poptávky po jejich službách o 30 až 40 procent. Policie České republiky potvrzuje nárůst takzvaných incidentů, kdy nedošlo k vykázání, ale jednalo se o násilí,“ uvedla Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se podílí na výzkumu problematiky domácího násilí v době koronakrize.
Členové domácností spolu tráví veškerý čas a musí přitom řešit spoustu problémů. Děti jsou na on-line výuce, která je sama o sobě hodně náročná, rodiče, kteří mají štěstí a zatím nepřišli o zaměstnání, pracují z domova a zároveň se starají o děti a domácnost. K tomu všichni čelí strachu z nákazy a nejisté budoucnosti. Terčem agresivity se pak stávají ti nejzranitelnější – ženy, děti, senioři nebo handicapovaní.
Agresivita v nemocnicích a obchodech
Panika, chaos a nevraživost mezi zákazníky – tak vypadala řada obchodů po zavedení přísných opatření. Omezení počtu nákupních vozíků a lidí v prodejnách si vyžádalo posílení ostrahy, která dohlíží v obchodech a nákupních centrech na to, jak jsou opatření dodržována. Zaměstnanci bezpečnostních agentur často musejí kvůli potížím s agresivními lidmi žádat o pomoc policii. A nejedná se pouze o nakupující v obchodech či obchodních centrech, ale i o skupinky osob, které se u nich shlukují a často pod vlivem alkoholu dělají nepořádek a obtěžují tak další spoluobčany.
„Tito jedinci často neposlouchají pokyny ostrahy, a navíc jsou stále agresivnější. V posledních dvou měsících jsme zaznamenali napříč republikou o 60 % více zásahů u větších roztržek. U několika případů jsme museli požádat o asistenci městské policie nebo Policie ČR,“ řekl Radek Škrabal ze společnosti, která má na starosti ostrahu stovky objektů v České republice a na Slovensku.
Problém mají lidé i s nošením předepsaného zakrytí dýchacích cest. „Každý den se setkáváme ve veřejných prostorech po celé republice s několika desítkami případů, kdy lidé nedodržují předepsaná nařízení a nemají buď žádnou ochranu dýchacích cest, nebo ji mají nedostatečnou. Zaměstnanci ostrahy jsou tak stále častěji vystaveni nejen verbálním, ale také fyzickým útokům,“ dodal Škrabal.
Terčem zloby jsou i odběrová místa
Agresivita lidí se nevyhýbá ani místům, která jsou nyní nejvíc vytížená. V testovacích odběrových stanech jí musí čelit zdravotnický personál i dobrovolníci, kteří jsou navíc pod náporem, protože se počet testovaných po zavedení povinných testů pro firmy zvýšil.
K agresi a útokům se muselo postavit vedení jihlavské nemocnice a prostřednictvím svého účtu na sociální síti vydalo důrazný apel vůči všem testovaným. „Výzva patří hlavně řidičům kamionů. Jedou kolem odběrového místa a po sestřičkách chtějí, aby jim provedli test hned a bez objednání. Nechápou, že to není v jejich možnostech. Přesto se k nim chovají agresivně a mnohdy je nevybíravým způsobem atakují,“ popsala Monika Zachrlová, mluvčí Nemocnice Jihlava.
Pandemie a její dopady na lidskou psychiku
Výskyt duševních poruch v populaci vzrostl v pandemickém roce 2020 o třetinu. Dominují přitom deprese a sebevražedné tendence a myšlenky, které narostly trojnásobně, u úzkostných poruch došlo k dvojnásobnému růstu. Dle údajů studie CZEch Mental Health Study během pandemie narostlo domácí a také záchvatovité pití alkoholu, které v kombinaci s labilní psychikou může vést právě k agresi. „Ukázalo se, že ti zranitelní už nejsou jen, jak se říkalo na jaře, senioři, ale do značné míry spoluobčané ve středním věkovém pásmu, zejména zdravotníci, dále spoluobčané z nízkopříjmových kategorií a se základním vzděláním. Objevují se tu tedy nové rizikové skupiny,“ uzavřel psychiatr Cyril Höschl. O tom, jak se vyznat v samotestech na covid-19, jsme psali zde.
