Náhrada cukru umělými sladidly: Zdraví prospěšné, nebo naopak?
Umělá sladidla vznikla jako snaha poskytnout diabetikům možnost jíst stravu, která bude svou chutí podobná stravě ostatních lidí. Postupně se ale většina ze sladidel dostala na seznam látek prokazatelně karcinogenních.
Toho zase využila cukrovarnická lobby, aby poukázala na výhodnost svých „zdravých“ produktů. Běžný uživatel je potom zmatený a různí dietáři se na diskusních fórech přou o to, co používat.
Sladké není zdravé
Možná se dá říct naprosto obecně, že sladké není příliš zdravé. V naší přirozené potravě bychom se sladkému měli vyhnout. Dokud neměl člověk přístup k rafinovanému cukru, používal občas některá přírodní sladidla – například med. Protože to bylo jen výjimečně, nepůsobilo to ani žádný problém. Stejně tak i přiměřená konzumace sladkého ovoce. Už proto, že kdysi nebyly druhy plodů vyšlechtěné tolik s ohledem na sladkost a objem, takže při konzumaci ovoce do sebe člověk nedostal zdaleka tolik cukru co dnes a získával i více vlákniny.
Cukr všude, kam se podíváš
Sladká chuť by nás měla spíš varovat, že jíme něco, co může být problematické. Nebo ještě přesněji, že jíme něco, čeho bychom měli sníst poměrně málo. Snadno si všimnete, že při konzumaci některých extrémně sladkých zákusků se velmi rychle dostanete do fáze, kdy už vám další ani nechutná. Bohužel tuto hranici si lze snadno posunout až tak, že naopak sladké vyžadujete a potřebujete sladkou chuť ve všem. Z těchto nesmyslných důvodů se dnes cukr přidává prakticky do všech průmyslově vyráběných potravin. Zcela zbytečně. Je to jen o časem vypěstovaném návyku na sladké.
Jak nás ovlivňují umělá sladidla?
Pokud pomineme nepříznivý vliv umělých sladidel na naše zdraví, ještě stále zůstává otázka, proč se nám nepodaří zhubnout, když nahradíme cukr umělými sladidly. Evidentně přece do sebe dostaneme méně kalorií? Důvodem je naprosto přirozená reakce lidského těla, které na základě sladidla vyplaví příslušné množství inzulinu. Ten by se sice u některých umělých sladidel vyplavovat neměl, ale existují i studie, které popisují, že příčinou vyplavení inzulinu je už přítomnost sladké chuti na jazyku. Je to ostatně logické – jestliže víme, že jíme něco sladkého, má se přece vyplavit inzulin. Jenže když už se vyplaví, tak spálí dostupnou glukózu v krvi a tělo okamžitě dostane hlad. Začarovaný kruh jídla a potřeby dalšího jídla a dalšího jídla se rozeběhne.
Řešení
Opravdu dobrým řešením pro lidské zdraví je radikální omezení sladkého. Pokud jsme zdraví, nemusíme se ho dokonce zcela zříkat, ale měli bychom si konzumaci sladkostí nechat jen na výjimečné chvíle. Jeden nedělní odpolední zákusek nic nepokazí, ale každodenní už ano. Jeden nápoj se sladidly jednou za čas také nebude pohromou, ale každodenní pití je zahráváním si se zdravím. Sladké lze přijímat v podobě přiměřené konzumace ovoce. Bohatě stačí jeden kousek denně. Raději si dejme zeleninu a jiné zdravé produkty. (Dále čtěte: Chcete se vyhnout bílému cukru? Zkuste málo známá alternativní sladidla).