Stovky tisíc lidí v Česku netuší, že mají nemoc, která hlásí příchod cukrovky

Zatímco před necelým půlstoletím trpělo nadváhou nebo obezitou 20 % lidí a diabetem 4 %, dnes má dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyšší hmotnost více než 60 % lidí a s cukrovkou se léčí každý desátý obyvatel České republiky. 

Tempo nárůstu diabetu 2. typu je alarmující. Hlavní příčinou je životní styl, v němž je rozhodující snadný přístup k jídlu a chuť, nikoli hlad vedoucí k přejídání, a to bez dostatečné kompenzace pohybem. V České republice je nyní více než milion diabetiků 2. typu a každý rok přibývá až 60 tisíc nových pacientů, přičemž se jedná pouze o ty, u nichž bylo toto onemocnění diagnostikováno.

Prediabetes je tedy důležitým varováním a nabízí příležitost k opatřením, která mohou zabránit rozvoji diabetu. „Pokud se pacient s určitou hodnotou glykémie nezačne léčit, je téměř jisté, že jeho stav přejde v diabetes. Ale už 10–15% snížení hmotnosti může vrátit glykémii do normálu,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z České obezitologické společnosti ČLS JEP.

Prediabetem přitom trpí až čtvrtina české populace a téměř polovina lidí ve věku 55 až 64 let. Problémem však je, že prediabetes nemá žádné klinické příznaky a lidé, kteří nechodí na pravidelné preventivní prohlídky, o své zvýšené glykémii nemají tušení. 

Zásadním problémem cukrovky je, že vede k dalším komplikacím – je nejčastější příčinou slepoty, selhání ledvin, neuropatie a významně zvyšuje riziko infarktu myokardu, mrtvice nebo srdečního selhání. „Epidemii obezity a potažmo diabetu bych přirovnal k problému, jakým je nárůst emisí skleníkových plynů. Oba problémy jsou extenzivně studovány, hodně se o nich hovoří, ale řešení obou je možné pouze na celospolečenské úrovni, k čemuž je nezbytné přijmout zásadní a velmi bolestivá opatření. V obou případech, obávám se, však již pokročily do fáze, kdy je společnost nedokáže kočírovat, natožpak ukočírovat. Určitě ne po dobrém," varuje prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava.

Důsledky diabetu však nedoléhají pouze na samotné pacienty, ale mají také rozsáhlé sociální a ekonomické dopady. „Do budoucna bude stále komplikovanější financovat moderní péči z veřejného zdravotního pojištění, zejména v situaci masového rozšíření některých civilizačních onemocnění. Měli bychom si uvědomit, že zdraví je svým způsobem náš nejcennější majetek, a podle toho se k němu chovat a pečovat o něj, stejně jako se staráme například o své auto. A součástí naší péče by měla být i prevence nemocí, kterým se vyhnout lze a které si zbytečně způsobujeme sami – jako je tomu v případě cukrovky 2. typu," upozorňuje PharmDr. Petr Fifka, místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny. 

Zdroj: Česká obezitologická společnost, ÚZIS ČR