Byliny pomohou vyřešit nejeden zdravotní či kosmetický problém. Nasušte si je na zimu
Letní měsíce jsou charakteristické svou bohatostí a nabídkou léčivých rostlin i koření. Na podzim směřují rostliny svou sílu do plodů a poté i do kořenů. Jejich účinků můžeme využívat díky moderním technologiím po celý rok. Rostliny obsahují velké množství prospěšných látek, které lidskému tělu budou pomáhat jen pokud se správně usuší a uchovají.
Babky kořenářky jsou opět v módě
Fytoterapie je obor, který má dlouholetou tradici. Dříve ho lidé nazývali bylinkaření, kořenářství. Podstata je však stejná. Jde o znalectví léčivých rostlin, jejich obsahových látek, účinků, které ani v dnešní moderní době neztrácejí význam a uplatnění. Je to obor, který pomáhá jako prevence a doléčení. Je to sama příroda, která nás obohacuje nejen svou krásou, poznáním, ale i moderní kuchyní a zdravím. Všeobecně se nyní klade důraz na návrat k přírodě. Pěstování a sušení bylinek je jednoduchý způsob, jak se k ní přiblížit.
Bylinky v květináči
Pokud nevlastníte zahrádku, můžete pěstovat bylinky v květináči. Jsou nejen dekorací, ale také odpuzují hmyz, zlepšují klima v interiéru a zlepšují chuť. Běžně se dá za oknem pěstovat bazalka, tymián, petržel, koriandr, pískavice, máta, meduňka a další. Čerstvé byliny využijete do jídel, čajů, koupelí či pro pleťové masky.
Jak si nasušit zdraví
„Sušení léčivých rostlin má své pravidla. List a květ sušíme maximálně do teploty 45 °C. Při sušení nesmí zhnědnout. Kořeny a oddenky sušíme od 50-60 °C,“ vysvětluje fytoterapeutka Jaroslava Divílková. „Tradice říká, že dřevnaté stonky rostlin nesušíme. Výjimku tvoří například dřevnaté tenké části rozmarýnu nebo šalvěje. Důvodem jsou silné aromatické oleje a silice, které zvyšují působení léčivek např. v masážním oleji nebo i jako sušená rostlina na přípravu bylinkové směsi,“ upozorňuje. „Semena sušíme podobně jako kořeny, tedy zhruba na 50 °C. Pro uchování se doporučují dózy s hermetickým uzávěrem a skladování v tmavém místě,“ dodává zkušená bylinkářka.
Vlastní domácí koření
Koření dodá jídlu nejen lahodnou chuť, ale také podpoří trávení, prohřeje či ochladí, odstraní nadýmání, pálení žáhy apod. „K přípravě koření se vždy využívala semena a rostliny, které jsou důležité pro zdraví a obsahují množství minerálních látek, vitaminů či éterických olejů. To věděli již od mladší doby kamenné, ale hlavními reformátory byli od 13. století Marco Polo, Kryštof Kolumbus nebo Vasco da Gama, kteří ukázali světu vůni a kouzlo koření. To se stalo nejen léčivem, ale hlavně obchodním artiklem,“ upozorňuje fytoterapeutka Jaroslava Divílková s tím, že přitažlivost každého jídla je v umění správně vyvážit chuťové vlastnosti kořenící látky.
Recept na univerzální směs
Usušte v sušičce či troubě nastrouhanou kořenovou zeleninu (1 díl mrkve, 1 díl petržele, ½ dílu celeru) do ideální suchosti při teplotě 50 °C, během sušení promíchávejte. Zvlášť usušte v sušičce či troubě natě při teplotě do 45 °C (1 díl petržele, ¼ dílu libečku, ½ dílu celeru, ½ dílu zelené cibulky, ½ dílu popence břečťanového). Všechny tyto usušené natě smíchejte s usušenou kořenovou zeleninou a uchovejte v temnu v dóze s hermetickým uzávěrem.
Tuto univerzální směs můžete obohatit pro určené připravované jídlo dalšími ingrediencemi, jako je sušená červená paprika, mletá semena pískavice (bývá součástí kari koření), kurkuma, pepř, sušený strouhaný česnek i houby.
Zažeňte stres a splín bylinkami
Příroda je náboj, který v jiné podobě neexistuje. „Ráda z přírody a jejího bohatství čerpám. Všeobecně mohu doporučit vůni a uklidňující vlastnosti mateřídoušky, teplo, které rozlévá ledvinám vřes, lékořice, která pohladí naše průdušky a hormonální soustavu,“ vyjmenovává Jaroslava Divílková a pro současného, vystresovaného člověka obvykle ordinuje byliny, které naši předci příliš nevyužívali či je neznali, jako je aloisie, citronová tráva, gotukola, jinan dvoulaločný. „Tyto bylinky působí na uvolnění napětí ve svalech, lepší prokrvení a prevenci mozkových a srdečních potíží,“ dodává. Recept na skvělou bylinnou polévku najdete zde.
